ANNIE

Ahoj,

jmenuji se Annie. Je mi něco málo přes dvacet, ale lidi mě tipují na patnáct. Nevypadám tak proto, že bych tak vystupovala nebo se tak oblékala… Jsem prostě “jen” nemocná.

Mám IBD (Inflammatory Bowel Disease – zánětlivé onemocnění střev), o kterém se tu budu pravděpodobně často zmiňovat, a také x dalších onemocnění.

Život se se mnou od útlého dětství nepáral. Nesčetněkrát jsem bojovala na nemocniční posteli a ve své hlavě, ale vždy jsem to zatím vyhrála.

Proč se vlastně pouštím do blogu…

Přišla jsem na to, že nemá cenu se uzavírat před světem. Jasně, můžete mít spleen a prostě si pár dní poležet v posteli, avšak se nemůžete uzavřít nadobro. Já taková byla. Občas vlastně ještě stále jsem. Ale chci to ze sebe dostat. Sdílet s Vámi moje zkušenosti, vzpomínky, názory či nějaké fotky a videa. Ať už půjde o články týkající se IBD, depresí, lásky a vztahů, zvířat, hudby, umění.

Uvidíme, jak to půjde. 🙂

Tahle fotka byla pořízena po tom, co jsem napsala takové své porozchodové moudro. Zde ho máte:

Rozchody jsou těžký. Najít pak sám sebe je těžký, ale jakmile se najdeš, vše bude zase v pořádku. Teď to vidím jasně. Jsem sama a jsem znovu šťastná. I bez chlapa… Lidi se bojí, co/kým budou bez své druhé polovičky. Já Vám to řeknu. Budete sami sebou, opravdoví a úžasní. Možná ne hned, budou depky, bude to bolet… ALE: Nebojte se za sebe postavit a když Vás něco táhne k zemi, nebojte se změny. Když Vás něco baví, jděte do toho naplno! Velké díky mým opravdovým přátelům, co jsou tu pro mě, když potřebuju. Jo a ještě něco k tomu vylejvání srdíčka. Čas nedefinuje opravdové přátele. To loajalita. Můžeš někoho znát X let a vysere se na Tebe, když se mu to hodí. Můžeš někoho znát měsíc, prožívat s ním ty nejlepší chvíle a víš, že Tě jen tak neopustí. Můžeš se na něj spolehnout… Říkej tomu ironie, nebo paradox. Já už tomu říkám ŽIVOT. Peace.

Tak na tomto textu můžete krásně vidět, jak se normálně vyjadřuji.

Občas budu psát spisovně. Občas nespisovně. Taky pravděpodobně sprostě, otevřeně, bez servítek. Určitě někdy optimisticky, někdy depresivně. Prostě podle nálady. Podle sebe.

Díky za Váš čas. ♥

A závěrem moje oblíbená hláška z Hvězdných válek:

MAY THE FORCE BE WITH YOU – NECHŤ VÁS PROVÁZÍ SÍLA. 

PS: Můžete mě sledovat i na Instagramu či Facebooku 🙂